Nikdy jsem nenašel, co vlastně znamená povel. „Sbal si svých pět švestek a vypadni“. Ne, že bych nepochopil slovo „vypadni“. Je to vykázání toho druhého do patřičných míst. Ale ty švestky? Nevím, nevím. Se stěhováním to možná ale souvisí.
Jenže jak si je představit? Já se stěhoval několikrát a vždy to byla hromada věcí. Skříně, postele, sedačka, křesla, stoly i židle. Dále televizor, reproduktorová soustava, kuchyňské spotřebiče a vybavení kuchyně. Hrnce, talíře, skleničky, myčka a lednička. A také pračka, sušička. Sportovní potřeby, kola, lyže. Knihy! Nikdy jsem netušil, kolik jich mám. A těch hader co jsme se ženou nashromáždili. Hrůza.
Jak jsem řekl, stěhoval jsem se už několikrát. A vždy, když už bylo vše na svém místě v novém bytě, jsem si přísahal, že je to tentokráte naposledy. Naposledy co to stěhuji sám.
Známí a kamarádi měli v den stěhování naposledy zrovna něco důležitého. Kolega z práce se na potvoru zrovna ženil. Všechno jsem odedřel za pomoci jednoho hodného souseda. Půjčené auto kleklo na půl cesty. Za ty nervy to nestojí. Zase se stěhuji. Našel jsem firmu, která realizuje levné stěhování v Praze https://stehovani-mamut.cz/stehovani-praha/. Zavolal jsem tam a dohodl se, že mi pošlou nějakého technika, či manažera. Klaplo to. Co bylo dál?
Přišel docela sympatický mladík. Prohlédl si všechno, co bylo v našem bytě. Proměřil si postel i skříně. Změřil koberce. Chvilku si něco zapisoval, propočítával, zavolal na svou firmu. U kávy mi pak vysvětlil, co všechno se bude dít. Dohodli jsme se i na závěrečném úklidu a následném vymalování. Byt budu muset vrátit v podobě, v jaké jsem jej přebíral, takže barevné stěny se musí přelíčit.
Později mi sdělil cenovou nabídku a já byl příjemně překvapený. Nebylo to tolik, kolik jsem si myslel, že mě to bude stát. Podepsal jsem smlouvu a pak jsme dohodli přesný termín. Úplně mě vykolejila otázka, jestli chci být u stěhování přítomen. Prý jim úplně stačí, když jim předám klíče a po zavolání se budu moci vrátit do svého bytu. Do toho nového.
